Přeskočit na obsah

Geminidy

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Image
Mapa noční oblohy s vyznačením radiantu Germinidů

Geminidy jsou meteorický roj s maximem aktivity v polovině prosince, jehož mateřským tělesem je 3200 Phaethon. Radiant roje se nachází v souhvězdí Blíženců poblíž hvězdy Castor.

Charakteristika

[editovat | editovat zdroj]

Geminidy patří mezi nejaktivnější a nejspolehlivější meteorické roje. Na rozdíl od většiny rojů, které pocházejí z komet, má roj Geminid původ v planetce 3200 Phaethon, považované za tzv. „rock comet“ – asteroid s kometárními vlastnostmi.[1]

Rychlost částic při střetu se Zemí činí přibližně 34,6 km/s, což z Geminid činí roj střední rychlosti.[2]

Meteoroidy jsou poměrně husté (asi 2–3 g/cm3) a pevné, díky čemuž pronikají hlouběji do atmosféry – obvykle do výšky okolo 40 km nad zemským povrchem.[3]

Pozorování

[editovat | editovat zdroj]

Roj je aktivní každoročně od 7. do 17. prosince, s maximem kolem 13.–14. prosince.[4]

Očekávaná nejvyšší ZHR dosahuje 130 ± 20 meteorů za hodinu. Slabší meteory se objevují o něco dříve, zatímco nejjasnější bývají pozorovatelné po maximu aktivity.

Charakteristické jsou zelenkavé meteory, běžné jsou však i bílé, modré a žluté odstíny způsobené ionizací prvků, zejména hořčíku a niklu.

Dynamika roje

[editovat | editovat zdroj]

Dráha proudu Geminidů je ovlivňována především gravitací Jupiteru, která způsobuje postupný posun uzlu dráhy a tím i polohy radiantu.[5]

Podle výpočtů Miroslava Plavce (1950) se průsečík proudu s ekliptikou postupně vzdaluje od Slunce. V roce 1700 byl vzdálen 0,1337 AU od zemské dráhy, roku 1900 pouze 0,0178 AU a v roce 2100 by měl být z vnější strany dráhy Země ve vzdálenosti 0,1066 AU.[6]

Modely naznačují, že se proud pomalu vzdaluje od dráhy Země, což může v budoucnu ovlivnit viditelnost roje.[5]

Proud pravděpodobně vznikl před 1 000–2 000 lety při větším rozpadu tělesa 3200 Phaethon.

Geminidy jsou považovány za nejspolehlivější zimní meteorický roj severní polokoule. Díky pevnosti částic a relativně malé rychlosti bývají jejich meteory jasné a dlouhotrvající, což z nich činí oblíbený cíl pro amatérská i profesionální pozorování.

  1. DE LEÓN, J., Campins, H.; Tsiganis, K. Origin of the near-Earth asteroid Phaethon and the Geminids meteor shower. Astronomy & Astrophysics. 2010-04, roč. 513, s. A26. Dostupné online [cit. 2025-10-27]. ISSN 0004-6361. doi:10.1051/0004-6361/200913609.
  2. NASA. Geminid Meteor Shower Factsheet. solarsystem.nasa.gov [online]. NASA [cit. 27.10.2025]. Dostupné online.
  3. BOROVIČKA, Jiří. Structure and Fragmentation of Geminid Meteoroids. www.lpi.usra.edu [online]. Houston: Lunar and Planetary Institute, 2008. Čís. LPI Contribution No. 1405, Paper 8211. Dostupné online.
  4. International Meteor Organization. Geminids Meteor Shower Profile. www.imo.net [online]. International Meteor Organization [cit. 27.10.2025]. Dostupné online.
  5. 1 2 RYABOVA, Galina O. On mean motion resonances in the Geminid meteoroid stream. Planetary and Space Science. 2022-01, roč. 210, s. 105378. Dostupné online [cit. 2025-10-27]. doi:10.1016/j.pss.2021.105378. (anglicky)
  6. PLAVEC, Miroslav. Meteorické roje. Praha: Československá astronomická společnost, 1950.

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
  • Image Obrázky, zvuky či videa k tématu Geminidy na Wikimedia Commons