Přeskočit na obsah

Jan Potměšil

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jan Potměšil
Jan Potměšil (11. května 2019)
Jan Potměšil (11. května 2019)
Narození31. března 1966
Praha
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Úmrtí16. dubna 2026 (ve věku 60 let)
Praha
ČeskoČesko Česko
Povoláníherec, divadelní herec a televizní herec
RodičeJaroslav Potměšil
Zdenka Potměšilová
Manžel(ka)Radka Prchalová (2004–2026)
DětiJan Potměšil ml.
Šimon Potměšil
PříbuzníKlára Studihradová (sestra)
OceněníCena Thálie (1996)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Logo Wikicitátů citáty na Wikicitátech
Image Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jan Potměšil (31. března 1966 Praha – 16. dubna 2026 Praha) byl český herec, syn pedagoga Jaroslava Potměšila. Přestože byl od svých 23 let upoután na invalidní vozík, byl oceňovaným divadelním i filmovým hercem.

Herecká kariéra

[editovat | editovat zdroj]

Poprvé účinkoval v osmi letech v cyklu diváckých televizních příběhů Bakaláři, téma „Vánoce, na které nikdy nezapomenu“ (1975), povídka „Lokomotiva“. Jeho hereckým protějškem zde byl Vladimír Menšík. V jedenácti letech hrál v televizním seriálu Žena za pultem. Později herectví vystudoval a ztvárnil řadu romantických (např. Jíra v pohádce O princezně Jasněnce a létajícím ševci), ale i dramatických postav ve filmu i divadle (Milan v dokudramatu Proč?, Martin v Bony a klid).

Dne 8. prosince 1989, krátce poté, co se účastnil listopadových demonstrací, utrpěl při automobilové havárii zranění páteře, po kterém částečně ochrnul. V automobilu s ním cestovali režisér Jan Kačer a dokumentarista Vladislav Kvasnička.[1] Jan Potměšil odmítal uvést jméno řidiče, pouze uvedl, že to byl výtvarný umělec.[2] Pro deník Blesk uvedl: „Kačer seděl vedle řidiče, já byl vzadu. Byl jsem hodně unavený a spal jsem. Nic si od té doby nepamatuji. Probudil jsem se až v únoru v nemocnici na Karláku a zjistil, že se nemohu hýbat. Dodnes je nejasné, proč jsem vypadl z auta. Snad nehodu způsobil mikrospánek řidiče.“ Co se tehdy stalo, přesně nikdo neví. Jan Kačer poklimbával a matně si pouze vzpomínal, že se blížili ku Praze, protože viděl ceduli Říčany. Pak také usnul.[3] Po dlouhém léčení a rehabilitaci začal Jan Potměšil využívat invalidní vozík, ale i nadále zůstal aktivním hercem.

V letech 1989 až 1990 byl kmenovým hercem Divadla na Vinohradech, kde hostoval už během studií. Od roku 1990 byl členem Divadelního spolku Kašpar hrajícím v Divadle v Celetné. Ztvárnil zde řadu rolí, z nichž nejúspěšnější byla patrně hlavní postava ve hře Růže pro Algernon. Tato hra se úspěšně hrála přes dvacet let a měla více než 880 repríz (k roku 2023).

Za ztvárnění titulní role v Shakespearově hře Richard III. získal Potměšil Cenu Alfréda Radoka. Mezi další zaznamenáníhodné role patří Syn (Ježíš) v Mittererově Účtování v domě božím nebo Claudius v Hamletovi. Ve scénických čteních Lyry Pragensis ztvárnil Dickieho v Bachově Útěcích do bezpečí, Fletchera v Jonathanu Livingstonu Rackovi téhož autora či malíře Henri Toulouse-Lautreca v Pavlíkově hře Krása z Moulin Rouge.

Věnoval se také hlasovému herectví a dabingu. Ve volně šiřitelné zvukové nahrávce Nového zákona četl svatého Jana.

Osobní život

[editovat | editovat zdroj]

Oženil se 24. srpna 2004 s novinářkou a PR manažerkou Radkou Prchalovou, s níž společně vychovával syny, Šimona a Jana.[4] Od dětství byl spjat s Lomem u Tábora, kde později pečoval o rodinnou chalupu v objektu bývalé hospody po prarodičích. V obci také spolupracoval na divadelních akcích pořádaných ve spojení s Divadelním spolkem Kašpar.[5][6][7]

V posledních letech života ho trápily opakované zdravotní komplikace. Na přelomu let 2023 a 2024 byl hospitalizován kvůli srdečním potížím a po propuštění z IKEM byl hospitalizován kvůli žlučníkové kolice.[8]

Zemřel v motolské nemocnici v Praze[9] po delší nemoci 16. dubna 2026 ve věku 60 let.[4]

Podpora lidských práv

[editovat | editovat zdroj]

Dne 27. ledna 2012 byl jedním z vystupujících [10] na dobročinném koncertu[11] na podporu vězněného čínského advokáta Kao Č’-šenga a pronásledovaných praktikujících Fa-lun-kungu.[12] Koncert proběhl v hlavním sále Senátu PČR pod záštitou místopředsedkyně senátu Aleny Palečkové.[13]

O dva roky později, 6. října 2014, opět vystoupil v pražském kostele sv. Anny na koncertě „Svědomí nelze koupit“ s týmž účelem.[14][15][16] Vystoupení pořádalo občanské sdružení Lidská práva bez hranic.[17] Koncert proběhl pod záštitou Nadace Dagmar a Václava Havlových Vize 97. Účastníci a diváci společně podepsali dopis adresovaný prezidentu Miloši Zemanovi.[18]

Od Ústavu pro studium totalitních režimů získal v roce 2025 Cenu Václava Bendy za statečné občanské postoje v době komunistické totality a aktivní činnost při hájení hodnot svobody, demokracie a lidských práv, a za výrazný přínos k návratu svobody a demokracie.[9]

Divadelní role (výběr)

[editovat | editovat zdroj]

Divadlo na Vinohradech

[editovat | editovat zdroj]

Filmografie

[editovat | editovat zdroj]
Image
Jan Potměšil

Filmy

[editovat | editovat zdroj]

Televizní seriály

[editovat | editovat zdroj]

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Reference

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ JIROUŠEK, Martin. Ostravské stopy: Osudová Ostrava herce Jana Potměšila. iDNES.cz [online]. MAFRA, 2014-03-23 [cit. 2026-04-18]. Dostupné online.
  2. ↑ STEJSKAL, René. Jan Potměšil vzpomíná na osudovou nehodu. In: Naše Praha [online]. 18. 05. 2008 [cit. 2026-05-24]. Dostupné z: https://www.nasepraha.cz/jan-potmesil-vzpomina-na-osudovou-nehodu/
  3. ↑ REMEŠOVÁ, Michaela. Potměšil: Raději vozík než komunisty!. Blesk [online]. 2009-11-15 [cit. 2026-04-18]. Dostupné online.
  4. 1 2 SKOUPÝ, Tomáš; SKALNÍKOVÁ, Kristýna; HLOUŠKOVÁ, Lenka. Zemřel Jan Potměšil. Novinky.cz [online]. 2026-04-17 [cit. 2026-04-17]. Dostupné online.
  5. ↑ NOVOTNÁ, Lenka. Otec Jana Potměšila žil v Lomu u Tábora. Herec sem dovezl i divadlo. Táborský deník. 2026-04-17. Dostupné online [cit. 2026-04-17].
  6. ↑ VLNOVÁ, Ivana. Lom bude hostit netradiční divadelní festival. Táborský deník. 2019-07-31. Dostupné online [cit. 2026-04-17].
  7. ↑ JOŠTOVÁ, Pavla; PLACHÁ, Zita a SLACHOVÁ, Tereza. Jan Potměšil. Příběhy našich sousedů [online]. [2019] [cit. 2025-08-28]. Dostupné online.
  8. ↑ BARTOŠOVÁ, Michaela. Zemřel Jan Potměšil. Herec z pohádky o létajícím ševci bojoval se zdravotními problémy. CNN Prima NEWS [online]. [cit. 2026-04-17]. Dostupné online.
  9. 1 2 ČTK a iDNES.cz. Ve věku 60 let zemřel divadelní a filmový herec Jan Potměšil. iDNES.cz [online]. 2026-04-17 [cit. 2026-04-18]. Dostupné online.
  10. ↑ Jan Potměšil: Čínský režim říká, váš život nemá žádnou cenu, je úplně zbytečný nebo bezcenný, a to je vrchol arogance. Velká Epocha [online]. 2012-24-01 [cit. 2012-04-02]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-04-29.
  11. ↑ Živě: koncert na podporu čínského disidenta. Respekt [online]. 2012-27-01 [cit. 2012-04-02]. Dostupné online.
  12. ↑ V senátu ČR se konal koncert za čínského právníka Kao Č’-šenga a praktikující Falun Gongu (video). Velká Epocha [online]. 2012-2&-01 [cit. 2012-04-02]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-04-22.
  13. ↑ Koncert na podporu Kao Č’-šenga a pronásledovaných praktikujících Falun Gongu. ČTK [online]. 2012-27-01 [cit. 2012-04-02]. Dostupné online.
  14. ↑ Koncert „Svědomí nelze koupit“ na podporu následovníků Falun Gongu a advokáta Kao Č'-šenga. Pražská křižovatka [online]. [2014-09] [cit. 2014-10-26]. Dostupné online.
  15. ↑ O koncertu. Svědomí nelze koupit [online]. Lidská práva bez hranic z.s, [2014-10-06] [cit. 2014-10-26]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-10-26.
  16. ↑ [Účinkující]. Svědomí nelze koupit [online]. Lidská práva bez hranic z.s. [cit. 2014-10-26]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-10-26.
  17. ↑ Lidská práva bez hranic z.s.. Obchodní rejstřík firem [online]. [cit. 2014-10-26]. Dostupné online.
  18. ↑ ČTK. Umělci vyzývají Zemana, aby se v Číně zajímal o lidská práva. Deník.cz [online]. 21. 10. 2014 [cit. 2018-08-05]. Dostupné online.

Literatura

[editovat | editovat zdroj]

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Jan_Potměšil&oldid=25927240“