Mirmande
| Mirmande | |
|---|---|
| Poloha | |
| Souřadnice | 44°41′54″ s. š., 4°50′8″ v. d. |
| Nadmořská výška | 87 m n. m. |
| Stát | |
| Region | Auvergne-Rhône-Alpes |
| Departement | Drôme |
| Arrondissement | Die |
| Kanton | Loriol-sur-Drôme |
Mirmande | |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Rozloha | 26,45 km²[1] |
| Počet obyvatel | 611 (2023)[2] |
| Hustota zalidnění | 23,1 obyv./km² |
| Správa | |
| Oficiální web | www |
| mairie | |
| PSČ | 26270 |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Mirmande je francouzská obec nacházející se v departementu Drôme v regionu Auvergne-Rhône-Alpes. Mirmande je členem sdružení Les Plus Beaux Villages de France.
Poloha
[editovat | editovat zdroj]Mirmande se nachází 32 km jižně od Valence, 21 km severně od Montélimaru a 7 km jižně od Loriolu.
| Cliousclat Saulce-sur-Rhône | Cliousclat | Grane | ||
| Saulce-sur-Rhône | Grane | |||
| Les Tourrettes | Condillac | Marsanne |
Dějiny
[editovat | editovat zdroj]Průzkumy prováděné archeologem G. Marandaisem v letech 1948 až 1966 potvrdily osídlení již od starověkého období. Numismatický materiál je charakteristický pro 4. století.
Z feudálního hlediska byl Mirmande pozemkem (nebo panstvím), které nejprve vlastnila rodina Adhémar. Ve 14. století přešlo na biskupy z Valence. V roce 1469 biskupové vydali obyvatelům listinu městských svobod.
Po celý středověk se v Mirmande vybíralo mýtné na tažné stezce pro lodě plující po Rhôně.
Během albigenské křížové výpravy byli Giraud V. Adhémar z Grignanu a Lambert I. Adhémar bratranci a spolupáni Montélimaru. Nebyli však na stejné straně. Giraud V. podporoval Aymara II. z Poitiers-Valentinois a Raymonda VI. z Toulouse. Lambert I. proto přivedl do Montélimaru Simona z Montfortu. Biskup z Valence Humbert de Miribel se stal jejich spojencem.
Osm let poté, co Simon IV. de Montfort v roce 1217 vstoupil do Montélimaru, darovali Adhémarové, spoluvládci Montélimaru, vesnici Mirmande biskupovi z Valence.
Fridrich II. svojí bulou z roku 1238 potvrdil držení Mirmande biskupům z Valence.
Konflikt mezi biskupem z Valence a hrabětem z Valentinois trval několik let. V roce 1245 Aimar III. z Valentinois utratil 10 000 marek stříbra za obsazení hradu Mirmande, který byl biskupovým majetkem.
V roce 1396, během stoleté války, se obyvatelé Mirmande připojili k obyvatelům Valence, aby požádali krále Karla VI. o pomoc proti vojákům, kteří tehdy pustošili okolí.
V 16. století, během náboženských válek, se Mirmande stalo dějištěm několika událostí.Protestantský kapitán Charles Du Puy-Montbrun po bitvě 28. března 1570 proti baronu z Gordes u Pousinu, táhl Loriolem, oblehl a dobyl Mirmande.Rolníci z Mirmande byli mezi prvními, kteří se v roce 1578 vzbouřili proti protestantským a katolickým kapitánům.
Před rokem 1790 byla vesnice Mirmande farností v rámci diecéze Valence. Okres Mirmande za Francouzské revoluce zahrnoval dvě obce – Mirmande a Saulce.
V roce 1790 byla obec Mirmande součástí kantonu Loriol.
V 19. století se Mirmande rozvíjelo díky chovu bource morušového, který zajistil obživu téměř 3000 osobám.
V roce 1835 zde působilo pět továren na zpracování hedvábí.
Ve druhé polovině 19. století ekonomika vesnice ale upadala. Nemoc bource morušového a asijská konkurence způsobily kolaps hedvábnictví. Fyloxera zničila vinice a příchod železnice výrazně podpořil sousední oblast Saulce.V důsledku toho se 19. července 1860 oddělila část Saulce od obce Mirmande a vznikla jako samostatná obec.
S poklesem aktivity město zažilo úpadek. Ve 20. století byl kostel Sainte-Foy opuštěn a částečně se zřítil. Zákon o osvobození domů bez střechy od daní navíc vedl mnoho majitelů, kteří opustili vesnici, k tomu, aby domy, které stále vlastnili, rozebrali, což urychlili jejich chátrání.
Vesnici později objevili umělci, kteří se zde usadili, jako např. André Lhote (1885-1962), kubistický malíř a spisovatel.
Protiněmecký odboj se začal formovat již v roce 1942. Od dubna 1944 Mirmande ukrývala makisty. Během svého pobytu v Mirmande se malířka Marcelle Rivier aktivně účastnila tohoto hnutí jako styčná agentka. Makisté z Mirmandu se ukrývali výsadkáře a účastnili se některých sabotáží a potyček. Pomáhali také narušovat dopravní značení. Tuto událost připomíná památník na straně silnice RD 57 směrem na Marsanne.
Partnerská města
[editovat | editovat zdroj]Pamětihodnosti
[editovat | editovat zdroj]- Pozůstatky středověkého opevnění
- Kostel Sainte-Foy, odsvěcený, slouží jako kulturní centrum
- Kostel Saint-Pierre
- Kaple Sainte-Lucie z roku 1887
- Památník druhé světové války
Galerie
[editovat | editovat zdroj]- Kostel Sainte-Foy
- Kaple Sainte-Lucie
- Kostel Saint-Pierre
- Ulice v Mirmande
Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Mirmande na francouzské Wikipedii.
- ↑ répertoire géographique des communes. Institut national de l'information géographique et forestière. [cit. 2015-10-26].
- ↑ Populations de référence 2023. INSEE. 18. prosince 2025. Dostupné online.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Mirmande na Wikimedia Commons - Oficiální stránky obce