Newtonsaurus

Newtonsaurus; Stratigrafický výskyt: Svrchní trias, asi před 202 miliony let
Vědecká klasifikace
Říše	živočichové (Animalia);
Kmen	strunatci (Chordata);
Třída	plazi (Sauropsida);
Podtřída	Archosauromorpha;
Infratřída	Archosauria;
Podřád	Dinosauria;
Infrařád	Theropoda;
Rod	Newtonsaurus;
Binomické jméno
	Newtonsaurus cambrensis; Newton, 1899
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Newtonsaurus („Newtonův ještěr“) byl rod archosaurního plaza, patrně neoteropodního dinosaura, žijícího v období nejpozdnějšího triasu (geologický věk/stupeň rét, asi před 202 miliony let) na území dnešního Jižního Walesu. S odhadovanou délkou v rozmezí 5 až 7 metrů se mohlo jednat o jednoho z největších teropodů, známých z období triasu.^[1]

Historie

Fosilie tohoto dinosaura mají podobu pouhého vnějšího výlitku dolní čelisti (typový exemplář, nesoucí označení BMNH R2912), objeveného roku 1898 v sedimentech geologického souvrství Lilstock nedaleko města Bridgend ve Walesu. V roce 1899 poprvé popsal tuto fosilii britský paleontolog Edwin Tulley Newton pod jménem Zanclodon cambrensis. O století později byl tento teropod běžně označován jako Megalosaurus cambrensis, zároveň pak jako nomen dubium (pochybné vědecké jméno). Rodové jméno Newtonsaurus (na počest paleontologa, který jej původně popsal) bylo poprvé zvoleno již roku 1999, teprve v roce 2025 bylo ale použito oficiálně i s formálním popisem.^[2]

*Newtonsaurus cambrensis* - fosilie typového exempláře.

Popis

Celková délka čelisti byla vypočítána zhruba na 56 cm, což odpovídá tělesné délce asi 5 až 7 metrů. Jednalo se tedy o jednoho z největších dosud známých teropodů z celé triasové periody (v tomto nejstarším období druhohorní éry dosahovali draví dinosauři obvykle ještě podstatně menších rozměrů).^[3] Ve svých původních ekosystémech (kterými byly zejména příbřežní oblasti u mělkých šelfových moří) mohl Newtonsaurus představovat největšího a dominantního predátora.^[4]

Odkazy

Reference

↑ Evans, O.; Duffin, C. J.; Hildebrandt, C.; Benton, M. J. (2024). Microvertebrates from the basal Rhaetian Bone Bed (Late Triassic) at Lavernock, South Wales. Proceedings of the Geologists' Association. 135 (3): 321–334.
↑ Evans, O.; Howells, C.; Wintle, N.; Benton, M. J. (2025). Re-assessment of a large archosaur dentary from the Late Triassic of South Wales, United Kingdom. Proceedings of the Geologists' Association: 101142.
↑ SOCHA, Vladimír. Vyhladovělá čelist nejstarším známým dinosaurem. OSEL.cz [online]. 20. září 2022. Dostupné online. (česky)
↑ Lole Durbin, O.; Duffin, C. J.; Hildebrandt, C.; Benton, M. J. (2024). Onset of the Rhaetian Transgression in deep waters at Lilstock, North Somerset: Microvertebrate faunas. Proceedings of the Geologists' Association. 135 (2): 181–195.

Literatura

Newton, E. T. (1899). On a megalosaurid jaw from Rhaetic beds near Bridgend (Glamorganshire). Quarterly Journal of the Geological Society of London. 55: 89-96.
Plieninger, T. (1846). Über ein neues Sauriergenus und die Einreihung der Saurier mit flachen, schneidenden Zähnen in Eine Familie. Jahreshefte des Vereins für Vaterländische Naturkunde in Württemberg. 2: 148-154.

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Newtonsaurus na Wikimedia Commons
Článek na webu Sci.News (anglicky)

[1] Evans, O.; Duffin, C. J.; Hildebrandt, C.; Benton, M. J. (2024). Microvertebrates from the basal Rhaetian Bone Bed (Late Triassic) at Lavernock, South Wales. Proceedings of the Geologists' Association. 135 (3): 321–334.

[2] Evans, O.; Howells, C.; Wintle, N.; Benton, M. J. (2025). Re-assessment of a large archosaur dentary from the Late Triassic of South Wales, United Kingdom. Proceedings of the Geologists' Association: 101142.

[3] SOCHA, Vladimír. Vyhladovělá čelist nejstarším známým dinosaurem. OSEL.cz [online]. 20. září 2022. Dostupné online. (česky)

[4] Lole Durbin, O.; Duffin, C. J.; Hildebrandt, C.; Benton, M. J. (2024). Onset of the Rhaetian Transgression in deep waters at Lilstock, North Somerset: Microvertebrate faunas. Proceedings of the Geologists' Association. 135 (2): 181–195.

[1]

[2]

[3]

[4]