LPG
LPG (z angličtiny Liquified Petroleum Gas) neboli zkapalněný ropný plyn je směs uhlovodíkových plynů používaná jako palivo do spalovacích spotřebičů a vozidel. Jde o novodobější označení pro směs topného plynu, známou jako propan-butan[pozn. 1]. Používá se jako palivo pro vaření, vytápění, ohřev vody, pro chlazení v absorpčních lednicích, i na svícení. Dále také jako palivo pro zážehové motory. Běžně se plní do tlakových lahví různých velikostí, které se pak používají jakožto přenosné zásobníky topného plynu v domácnostech a při pobytu v přírodě. Protože narušuje přírodní pryž, musí být všechna těsnění vyrobena ze syntetických látek.
Fyzikální vlastnosti
[editovat | editovat zdroj]
Fyzikální vlastnosti závisí na složení LPG, které může být tvořeno téměř výhradně butanem či propanem, nebo nejčastěji zhruba vyváženou směsí obou složek. V menších koncentracích bývají přítomny také další uhlovodíky, jako např. methan (CH4), ethan (C2H6), propen (C3H6) aj. Hustota a tlak par výrazně závisí na teplotě.
- Typické složení: zimní LPG směs (60 % P a 40 % B); letní LPG směs (40 % P a 60 % B)
- Hustota kapalné fáze: zimní směs 531 kg/m³, letní směs 547 kg/m³ (při 20 °C a tlaku syté páry: propan 498 kg/m³, butan 578 kg/m³)
- Hustota plynné fáze: cca 2,1 kg/m³ (z 1 litru kapalné fáze vznikne asi 260 litrů plynu)
- Výhřevnost: cca 12,9 kWh/kg (46,44 MJ/kg)
- Energetická hustota: cca 7,2 kWh/l (26 MJ/l)
Aféra firem Tempo gas a KRALUPOL
[editovat | editovat zdroj]Jmenované firmy vozily z rafinerie zkapalněné ropné plyny:[2][3]
- Propan-butan (určený pro použití běžnými spotřebiteli) = LPG
- Butan-butenovou směs = Rafinát II → obsahuje až 0,4% látky „1,3-butadien", která je klasifikovaná jako karcinogen a mutagen a je určena jako meziprodukt pro výrobu chemických látek
- Butan FCC C4 = topná směs určená pro průmysl, která je klasifikovaná jako karcinogenní
Tyto složky firmy míchaly ve svých daňových skladech a po smíchání je vozily cisternami do plníren. Při prodeji plnírnám je deklarovaly jako LPG.
Poměr, v jakém byly látky míchány, nebyl konstantní. Poměr jednotlivých složek měl vliv na rychlost stáčení a senzorické vlastnosti výsledné směsi.[4]
Karcinogen
[editovat | editovat zdroj]Karcinogenitou se rozumí vyvolání rakoviny nebo její zvýšený výskyt, k nimž dojde po expozici látce nebo směsi.
Mutagen
[editovat | editovat zdroj]Mutagenitou v zárodečných buňkách se rozumějí dědičné genové mutace, včetně dědičných strukturních a numerických chromozomových aberací v zárodečných buňkách, k nimž dojde po expozici látce nebo směsi.
Pohon automobilů
[editovat | editovat zdroj]
LPG (v některých případech chybně zaměňovaný za zemní plyn čili LNG nebo CNG) se také s úspěchem začal používat jako alternativní pohon pro automobily se zážehovými motory. Jeho velkou výhodou je poloviční cena u čerpacích stanic oproti benzínu (LPG nebývá zatížen vysokou spotřební daní) a šetrnost k životnímu prostředí.[5] Pohon na LPG snižuje zhruba o 5 – 10% výkon motoru (u CNG je to až o 20%), v případě využití moderního systému sekvenčního vstřikování LPG však tento problém odpadá.[6]
Vzhledem k tomu, že LPG neobsahuje žádné tetraethylolovo, které u dřívějších olovnatých benzínů zvyšovalo oktanové číslo (snížení náchylnosti k samovznícení paliva) a zároveň sloužilo k mazání některých částí ventilových rozvodů, byly motory s pohonem na LPG náchylné k „zaklepání ventilů“ či jinému poškození ventilů a ventilových sedel (tzv. Valve Seat Recession). Z tohoto důvodu začala být koncem sedmdesátých let 20. století laboratorně vyvíjena speciální LPG aditiva, která palivu dodávají mazivost prostřednictvím jiných ekologických látek.[7] Tento problém již ale není u drtivé většiny nyní přestavovaných automobilů aktuální, neboť konstrukce motorů byla upravena tak, aby nebyla na přítomnosti olovnatých aditiv v benzínu závislá. Jako dodatečné mazání se dnes často používá přívstřik benzínu při provozu na LPG.
V některých případech může být vjezd vozidel s pohonem na zemní plyn zakázán dopravní značkou B 32.[8]
Produkce a spotřeba
[editovat | editovat zdroj]
V roce 2022 byla světová produkce LPG ve výši 331,6 mil. tun při spotřebě 316,9 mil. tun, z čehož 46 % bylo spotřebováno v domácnostech. Jako palivo ve spalovacích motorech bylo využito cca 25 mil. tun při počtu 28,3 mil. automobilů poháněných LPG.[9]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Poznámky
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Liquefied petroleum gas na anglické Wikipedii.
- ↑ Co je LPG?. https://www.primagas.cz/co-je-lpg [online]. [cit. 2021-09-29]. Dostupné online.
- ↑ Kontroly ČIŽP ukazují na nelegální přimíchávání karcinogenních látek do propan-butanu pro spotřebitelské použití - AKTUALIZOVÁNO | ČIŽP. www.cizp.gov.cz [online]. [cit. 2026-02-27]. Dostupné online.
- ↑ ČTK. Kontroly odhalily nelegální přimíchávání karcinogenních látek do propan-butanu. ct24.ceskatelevize.cz [online]. [cit. 2026-02-27]. Dostupné online.
- ↑ Pančovaný plyn - iVysílání | Česká televize. [s.l.]: [s.n.] Dostupné online.
- ↑ Výhody pohonu na plyn LPG
- ↑ LPG (Liquefied Petroleum Gas). www.autolexicon.net [online]. [cit. 2016-07-20]. Dostupné online.
- ↑ Problémy motorů na LPG / CNG a jejich efektivní řešení
- ↑ 294/2015 Sb. Vyhláška, kterou se provádějí pravidla provozu na pozemních komunikacích. Příloha č. 3. Zákony pro lidi [online]. [cit. 2023-02-04]. Dostupné online.
- ↑ Annual report 2022 [online]. World LPG Association, 2023 [cit. 2023-10-20]. Dostupné online.
Související články
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu LPG na Wikimedia Commons
Slovníkové heslo LPG ve Wikislovníku- Seznam čerpacích stanic LPG v České republice
