Eneolit

Doba kamenná
	paleolit;
	nejstarší paleolit;
	starý paleolit;
	střední paleolit;
	mladý paleolit;
	pozdní paleolit;
	mezolit;
	neolit;
	eneolit;

Eneolit (z latinského aeneus – měděný), též chalkolit (z řeckého chalkos – měděný, lithos – kámen), česky označovaný jako doba měděná nebo také pozdní doba kamenná, je archeologické období pravěku představující závěrečnou fázi doby kamenné. Následuje po neolitu a předchází době bronzové.

Příčiny

Na konci neolitu pravděpodobně došlo k určitým změnám v hospodářství a způsobu obživy. Na některých neolitických sídlištích se častěji objevují kosti lovných zvířat, což může naznačovat proměnu stravovacích strategií. Jako možná příčina bývá uváděno také vyčerpání půdy v důsledku žárového zemědělství.

Typické znaky

Mezi základní znaky eneolitu patří znalost zpracování mědi. Její význam se však regionálně lišil – zatímco v jižní a jihovýchodní Evropě a na Předním východě hrála měď důležitější roli, v jiných částech Evropy byla její dostupnost omezená a její využití proto zůstávalo méně rozšířené.

V tomto období se dále prohlubovaly rozdíly ve vývoji mezi Evropou a Asií, které se začaly projevovat již v neolitu. Zatímco ve střední Evropě se formovala eneoitická kultura, v oblasti Orientu vznikaly rané státní útvary, například Sumer a Akkad.

Typické znaky pro střední Evropu

Užití oradla v zemědělství

Pozůstatky křížové orby byly nalezeny pod mohylami v Polsku (Sarnow), Dánsku (Lundehøj, Aldrupsgarde) nebo v Česku (Březno u Loun, Konobrže). Předpokládá se, že tato orba mohla být kultovního charakteru. Nezdá se, že by tato oradla (jejichž podobu neznáme) zvýšila výnos polí, spíše obdělávání urychlila. Zároveň došlo k jasnému oddělení polí od sídlišť.

Znalost kola a vozu

Jeden z nejpřevratnějších vynálezů v lidských dějinách se objevuje právě v době někdy kolem poloviny 5. tisíciletí př. n. l. Podle nejnovějších poznatků se zdá, že se kolo objevuje během velmi krátké doby v podstatě v celé Evropě. Nemáme tedy jistotu, že vzniklo na Předním východě, jak bylo po dlouhou dobu předpokládáno. Jedinečným dokladem existence vozu je nález hliněného modelu vozíku v maďarském Budakalász. Spekulace o využití vozu v dálkovém obchodě jsou ovšem nepodložené a silně nepravděpodobné, protože toto by vyžadovalo existenci dlouhých úseků sjízdných cest. Spíše se předpokládá hospodářské užití v rámci jednotky dům – pole.

Užití tažných zvířat

Souvisí s užíváním oradla a vozu. Zdá se, že dobytčata získala v některých kulturách díky své důležitosti postavení kultovního zvířete. To naznačují nálezy sošek býků s náznaky zápřahu na různých místech Evropy (např. Bytyn v Polsku) a také rituální pohřby dobytčat v okolí Lipska (kultura kulovitých amfor). Velmi vzácným důkazem je nález dřevěného jha (býk z jasanového dřeva) ze švýcarského Vinelzu.

Doklady organizované těžby hornin

Nejznámějším dokladem těžby (i hlubinné) je lokalita Krzemionki u Krakova. Byl zde nalezen systém šachet a štol.

Výšinná hrazená sídliště

Objevují se snad již na konci neolitu, v eneolitu plně prokázána.

Oddělení plochy sídliště a pohřebiště

Jestliže v neolitu nacházíme pohřby ještě i na sídlištích, často v sídlištních jámách, v eneolitu se pohřební rituál uniformizuje a asi i rozšiřuje na všechny členy komunity. Zároveň je pohřební okrsek jasně oddělen od sídliště.

První bohaté hroby

Bohaté hroby snad dosvědčují sociální diferenciaci obyvatelstva (jako další nepřímý důkaz by mohla svědčit existence výšinných sídlišť).

Menší obytné stavby

Jestliže je pro neolit ve střední Evropě typický tzv. dlouhý dům, tak v eneolitu se objevují menší chaty spíše obdélníkového půdorysu (cca 6–8 × 3–4 m). Snad se z toho dá usuzovat, že základní jednotkou komunity již nebyl celý rod (osídlující v neolitu dlouhý dům), ale podstatně menší jednotka (snad nukleární rodina). Sídliště jako celky jsou také oproti neolitu menší.

Upevnění společenského postavení muže

Jako jeden ze sociálních důsledků hospodářských změn se uvažuje o zesílení společenského postavení muže ve společnosti, hlavně v souvislosti s užitím oradla a dobytčat. Starost o pole tak přechází do jeho kompentence. V této souvislosti se upustilo^[kdo?] od užívání termínu patriarchát, spíše se užívá korektnější pojem patrilineární společnost.

Eneolit v Česku

Na českém území spadá eneolit do konce 4300/4200 do 2200 př. n. l. Obvykle se dělí na:

časný eneolit (4300/4200 – 3700 př. n. l.), kam patří kultura lengyelská, münchshöfenská, schussenriedská, jordanovská skupina a michelsberská kultura.
do staršího eneolitu (3700 – 3350 př. n. l.) se řadí kulturu nálevkovitých pohárů a stupeň Ia kultury badenské.
ve středním eneolitu (3350 – 2900/2800 př. n. l.) se objevuje badenská kultura, řivnáčská kultura, bošácká skupina, kultura chamská, kultura kulovitých amfor.
v mladším eneolitu (2900/2800 – 2200 př. n. l.) je české území osídleno kulturou se šňůrovou keramikou a kulturou se zvoncovitými poháry. Na sklonku se objevuje i protoúnětická kultura.

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu eneolit na Wikimedia Commons
Muzeum Krzemionki (polsky)