Přeskočit na obsah

Polešovice

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Polešovice
Centrum obce, kostel svatého Petra a Pavla
Centrum obce, kostel svatého Petra a Pavla
Znak městyse PolešoviceVlajka městyse Polešovice
ZnakVlajka
Lokalita
Statusměstys
Pověřená obecUherské Hradiště
Obec s rozšířenou působnostíUherské Hradiště
(správní obvod)
OkresUherské Hradiště
KrajZlínský
Historická zeměMorava
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice49°2′2″ s. š., 17°20′26″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel2 036 (2025)[1]
Rozloha13,04 km²[2]
Katastrální územíPolešovice
Nadmořská výška223 m n. m.
PSČ687 37
Počet domů697 (2021)[3]
Počet částí obce1
Počet k. ú.1
Počet ZSJ1
Kontakt
Adresa úřadu městysePolešovice 242
687 37 Polešovice
info@polesovice.cz
StarostaMichal Zapletal
Oficiální webwww.polesovice.cz
Polešovice
Image
Polešovice
Další údaje
Kód obce592510
Kód části obce125253
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Polešovice jsou městys v okrese Uherské Hradiště ve Zlínském kraji. Leží deset kilometrů jihozápadně od Uherského Hradiště, na předělu Dolnomoravského úvalu a pohoří Chřiby. Území městyse leží u hranic s Jihomoravským krajem. Mezi sousední obce patří Tučapy, Boršice u Buchlovic, Nedakonice, Uherský Ostroh, Ořechov, Vážany, Stříbrnice a Moravský Písek, který se nachází v okrese Hodonín v Jihomoravském kraji. Nejdelší společnou katastrální hranici mají Polešovice s Nedakonicemi, nejkratší se Stříbrnicemi.[4] Žije zde přibližně 2 000[1] obyvatel. Jde o vinařskou obec nacházející se ve Slovácké vinařské podoblasti (viniční tratě: Růženy, Staré Hory, Újezdy, Míšky, Slunečné, Nové Hory, Novosady). Ve zdejší Šlechtitelské stanici vinařské byla vyšlechtěna oblíbená odrůda vína Muškát moravský.[5]

Obcí prochází 3 cyklostezky: Bzenecká vinařská stezka, Moravská vinná stezka a Uherskohradišťská vinařská stezka. Jelikož jde o vinařskou obec, jsou Polešovice i cílem cykloturistiky a vinařské turistiky. V obci se nachází Šlechtitelská stanice vinařská, Vinařství Šoustek, Vinařství Vaďura a Vinařství U kostela, kde je možné zakoupit zde vyšlechtěnou odrůdu Muškát Moravský.

Název

[editovat | editovat zdroj]

Původ názvu obce Polešovice je spojován s místní lidovou tradicí. Podle pověsti stála v těchto místech tvrz pána Jana z Hory zvaného Podlesov, který byl vůči poddaným velmi krutý. Obyvatelé proto údajně uprchli do sousedního panství Dorštátů, kde vládl spravedlivější pán. Po jeho smrti měl Jan z Hory panství napadnout a zpustošit. Z původní osady zůstaly jen střepy, které jsou podle vyprávění dodnes při polních pracích nalézány.

Podle pověsti se poddaní nakonec proti krutému pánovi vzbouřili, tvrz přepadli, zapálili a zlého pána ubili. Na památku této události se mezi lidmi rozšířilo zvolání „Nežije Podlesov více!“, z něhož mělo postupně vzniknout pojmenování nové vesnice Podlesovice, později Polešovice.[4]

Historie

[editovat | editovat zdroj]

Bohaté archeologické nálezy dokládají hustotu zdejšího osídlení již v pravěku v mladší době kamenné (6. tisíciletí př. n. l.).[6] Našly se zde jámy se zbytky keramiky a zvířecích kostí. Z mladší doby bronzové pochází nejvzácnější nález, tzv. Polešovický poklad – 800 zlomků různých bronzových předmětů tvořící původní poklad (nástroje, šperky, srpy, sekerky, náramky, jehlice, zlomky mečů, dýk, kopí a oštěpů).

Od 7. století zde můžeme sledovat silné slovanské vrstvy, na něž navázala historicky doložená osada Záblacany v 10. a 11. století. První písemná zmínka o obci pochází z roku 1220, kdy obec patřila nově založenému cisterciáckému klášteru na Velehradě.

K dalšímu hospodářskému rozvoji obce napomohla privilegia velehradských opatů a zejména povýšení na městečko císařem Rudolfem II. v roce 1595 s právem dvou výročních trhů a jednoho týdenního a právo užívat znak. Trhy a jarmarky měly ekonomicky pozvednout sedláky, nové měšťany a také klášter. Důležitým zdrojem příjmů kláštera a polešovických poddaných byly také vinohrady. Nejvíce se toho o pěstování vinné révy dovídáme po husitských válkách. Poddaní ze svých vinohradů platili vrchnosti desátky většinou ve formě naturální.[4]

Pošta v obci byla založena 20. ledna 1877.[7] Od 22. června 2007 byl obci vrácen status městyse.[8]

Obyvatelstvo

[editovat | editovat zdroj]
Vývoj počtu obyvatel a domů (podle sčítání lidu)[9][10]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011 2021
Počet obyvatel 1 984 2 047 2 046 2 150 2 109 2 092 2 103 2 251 2 480 2 281 2 203 2 020 1 989 1 939 1 939
Počet domů 417 437 442 431 435 444 490 520 555 566 581 639 657 655 697

Symboly městyse

[editovat | editovat zdroj]

Znak městyse je historický, vlajka byla městysi udělena rozhodnutím předsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky dne 18. června 2003.[11]

Sport

[editovat | editovat zdroj]

Fotbalový klub 1. FC Polešovice byl v letech 1997–2000 účastníkem 4. nejvyšší soutěže.

Pamětihodnosti

[editovat | editovat zdroj]
  • Kostel svatého Petra a Pavla
  • Kříž na Salajce
  • Socha svatého Floriána v centrální části obce
  • Socha svatého Marka
  • Smírčí kříž Grejty
  • Socha svatého Jana Nepomuckého
  • Vinné sklepy ve Vinařské ulici
  • Rozhledna Floriánka
  • Bronzové artefakty jsou z dílny akademického sochaře Daniela Ignáce Trubače

Galerie

[editovat | editovat zdroj]

Osobnosti

[editovat | editovat zdroj]

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Reference

[editovat | editovat zdroj]
  1. 1 2 Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2025. Praha: Český statistický úřad. 16. května 2025. Dostupné online. [cit. 2025-05-18].
  2. ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
  3. ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
  4. 1 2 3 Polešovice 1595-1995 : 400 let od povýšení na městečko. 1. vyd. Velehrad: HISTORICKÁ SPOLEČNOST STARÝ VELEHRAD, 1995. 152 s. ISBN 8090183611, ISBN 9788090183612. OCLC 36614196
  5. ↑ Odrůda Muškát moravský vznikla v Polešovicích na Uherskohradišťsku. Révu tu šlechtí už více než 100 let
  6. ↑ SEDLÁČEK, Pavel. Monitor [online]. Český rozhlas Leonardo, 2009-10-02 [cit. 2009-10-16]. Kapitola Už deset let archeologové odkrývají historii v Polešovicích blízko Uherského Hradiště. Čas 10:30 od začátku stopáže. Dostupné online.[nedostupný zdroj]
  7. ↑ Historický kalendář. Poštovní noviny. Leden 2017, čís. 1, s. 11.
  8. ↑ Rozhodnutí č. 21 předsedy Poslanecké sněmovny, k stanovení obcí městy a městysi, Miloslav Vlček, 22. června 2007
  9. ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Praha: Český statistický úřad, rev. 2015-12-21 [cit. 2024-07-25]. Dostupné online.
  10. ↑ Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2024-07-25]. Dostupné online.
  11. ↑ Udělené symboly – Polešovice [online]. 2003-06-18 [cit. 2022-06-09]. Dostupné online.
  12. ↑ Šli až za hranice... Sborník zemřelých českých salesiánů, misionářů, emigrantů a salesiánek misionářek [online]. Praha: SADBA, 2019 [cit. 2023-11-10]. Dostupné online.

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Polešovice&oldid=25868154“