Přeskočit na obsah

Predazzo

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Predazzo
Image
Predazzo – znak
Znak
Predazzo – vlajka
Vlajka
Poloha
Souřadnice
Nadmořská výška1 018 m n. m.
StátItálieItálie Itálie
Autonomní regionTridentsko-Horní Adiže
Autonomní provincieTrento
Predazzo
Image
Predazzo
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha109,97 km²[1]
Počet obyvatel4 500 (2023)[2]
Hustota zalidnění40,9 obyv./km²
Správa
Oficiální webwww.comune.predazzo.tn.it
Telefonní předvolba0462
PSČ38037
Označení vozidelTN
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Predazzo (doslova „velká louka“) je horská obec a municipalita v provincii Trento (též Trentino), autonomní region Tridentsko-Horní Adiže v severní Itálii. Predazzo se nachází v údolí Val di Fiemme (český též Údolí Fiemme nebo Flemské údolí), necelých 60 kilometrů severovýchodně od města Trento.

Predazzo je jedním z hlavních center údolí Val di Fiemme. S přibližně 4500 stálých obyvatel a velkým počtem návštěvníků v hlavní sezóně je nejlidnatějším a nejrozlehlejším místem v údolí, dalšími jsou horské město Cavalese (asi 4000 obyvatel) a municipalita Tesero (necelé 3000 obyvatel). Je také důležitou dopravní křižovatkou a obchodním centrem mezi údolími Fiemme, Fassa a Primiero.

V údolí Val di Fiemme se nachází celá řada sjezdařských areálů a běžeckých tras a je proto jednou ze čtyř oblastí, kde se konaly Zimní olympijské hry 2026 (XXV. zimní olympijské hry): konkrétně skoky na lyžích, běh na lyžích a severská kombinace.

Slavnostní zahájení olympiády 6. února 2026 bylo první zahájení olympiády, které se konalo současně na čtyřech místech a jedním z nich bylo právě Predazzo (hlavním byl stadión San Siro v Milánu, dalšími Cortina d’Ampezzo a Livigno). V Predazzu byla rovněž jedna ze tří olympijských vesnic a v březnu 2026 v rámci XIV. zimních paralympijských her paralympijská vesnice.[3][4]

Poloha a území

[editovat | editovat zdroj]

Predazzo se nachází na soutoku řeky Travignolo (která přitéká z dolomitské skupiny hor Pale di San Martino) a řeky Avisio, která pramení v masívu Marmolada) a obec je nejvýše položeným místem v údolí Val di Fiemme. Rozkládá se zde část národního parku Paneveggio – Pale di San Martino, který byl vyhlášen v roce 1967.

Území obce je velmi rozlehlé (téměř 110 kilometrů čtverečních) a centrum je na horskou obec rovinaté. Většina osídlení se nachází v blízkosti uvedeného soutoku v nadmořské výšce kolem 1000 metrů, výrazně výše jsou jen části s malým počtem obyvatel a oblast Pòz na svazích hory Mulàt. Nejvyšší neobydlená místa na území obce přesahují výšku 2800 metrů: jsou to horská skupina Latemar a horský hřeben Lagorai.

Predazzo sousedí s osmi dalšími municipalitami. V údolí Val di Fiemme to jsou Tesero (Tiézer v místním dialektu), Panchià, a Ziano di Fiemme. V údolí Fassa to je Moena. V údolí Vanoi to je Canal San Bovo. V údolí Primiero to je municipalita Primiero San Martino di Castrozza (která vznikla v roce 2016 sloučením více obcí) a dále municipality Nova Levante a Nova Ponente.[5]

Podle měření meteorologické stanice v Predazzu je průměrná maximální teplota v zimních měsících mírně nad nulou, zatímco průměrná denní teplota v nejteplejším měsíci je téměř +15 °C. Srážky jsou hojné a průměrný roční úhrn srážek dosahuje téměř 800 milimetrů. Absolutní minimální teploty v zimě dosahují až −21 °C, zatímco maxima v létě mohou být až +38 °C.[6]

Morfologie a geologie

[editovat | editovat zdroj]

Charakteristická morfologie Predazza vznikla před asi 200 milióny let, kdy došlo ke zhroucení sopky. Území poté změnilo svůj tvar v důsledku různých přírodních procesů (zejména eroze a zalednění). Predazzo se tak nachází v samém srdci Dolomit, mezi horskými skupinami Lagorai, Latemar a Pale di San Martino, které jsou součástí Dolomit ((italsky Dolomiti, německy Dolomiten), které byly v roce 2009 jako přírodní památka zapsány na seznam světového dědictví UNESCO.[7]

Na počátku 18. století si italský botanik a geolog Giuseppe Marzari Pencati všiml, že v této oblasti se vyskytuje současně žula, láva i mořské sedimenty. Objev geologického významu pohoří Dolomity lákal stále více předních vědců a badatelů z celé Evropy, díky čemuž se Predazzo stalo důležitým centrem geologie a dalších přírodovědeckých výzkumů.

Mezi nimi byli například německý polyhistor a přírodovědec Alexander von Humboldt, německý geograf, kartograf a cestovatel Ferdinand von Richthofen, francouzský mineralog a geolog Déodat Gratet de Dolomieu (právě po něm byl pojmenován nově popsaný minerál dolomit i samotné pohoří Dolomity) nebo M. M. Gordon.[8]

Turistické zajímavosti

[editovat | editovat zdroj]

Muzea a geologická stezka

[editovat | editovat zdroj]
Image
Geologické muzeum zachycuje velký geologický význam Dolomit (Archív MUSE, Michele Purin 2024).

Vzhledem k významu Dolomit pro vývoj geologie je Predazzo sídlem Geologického muzea Dolomit (italsky Museo geologico delle Dolomiti), které návštěvníkům nabízí možnost seznámit se s geologickými a mineralogickými vlastnostmi tohoto alpského území. Jsou také vyznačeny zajímavé turistické trasy, zejména GeoTrail Dòs Capèl, první geologická stezka v Itálii zaměřená na geologii a mineralogii. Naučná stezka vznikla již v 70. letech 20. století, v roce 2017 byla kompletně rekonstruována a vybavena novými informačními panely.[9]

Dále je zde Historické muzeum Alpské školy finanční stráže (italsky Museo Storico della Scuola Alpina della Guardia di Finanza). V ulici Via Fiamme Gialle, sídlí Alpská škola finanční stráže založená v roce 1920. Tato instituce je nejstarší vojenskou alpskou školou na světě a kromě členů finanční stráže zde absolvují výcvik také vojáci finanční stráže, kteří budou horskými záchranáři.[10]

Stavba kasáren (ve kterých je muzeum) byla zahájena v roce 1916 rakousko-uherskou armádou. Muzeum obsahuje nejen exponáty související s armádou nebo finanční stráží, ale také se sportovní tematikou. Mnozí členové finanční stráže totiž byli vynikajícími sportovci, šampióny, olympioniky a členy sportovního klubu Gruppi Sportivi Fiamme Gialle (zkráceně G. S. Fiamme Gialle), který sdružuje právě členy finanční stráže v řadě sportovních odvětví. Skupina zimních sportů má sídlo právě v Predazzu a je známá jako Fiamme Gialle di Predazzo.[11]

Mezi členy patřili nebo patří např. Gustav Thöni: čtyřnásobný celkový vítěz Světového poháru v alpském lyžování, mnohonásobný mistr světa a olympijský vítěz (a pozdější trenér Alberta Tomby), olympijský vítěz Cristian Zorzi, člen italské lyžařské štafety v Turíně 2006, sjezdař Kristian Ghedina (a také jeho bratr Polig Ghedina), mistrně světa a olympijská medailistka v alpském lyžování Isolde Kostnerová, sjezdařka a olympijská vítězka Sofia Goggiová nebo biatlonistka, čtyřnásobná mistrně světa, olympijská medailistka a dvojnásobná vítězka Světového poháru Dorothea Wiererová.[11]

Fortifikační stavby:

  • Pevnost Buso (Forte Buso) se nachází na východním okraji přírodního parku Paneveggio - Pale di San Martino, u hráze přehrady Paneveggio.
  • Pevnost Dossaccio (Forte Dossaccio) se nachází blízko silnice Val Travignolo, která vede z obce Predazzo k průsmyku Rolle (passo Rolle). Jedná se o rakousko-uherskou pevnost z první světové války.

Mezi sakrální památky patří:

  • Kostel svatých Filipa a Jakuba (chiesa dei Santi Filippo e Giacomo) z druhé poloviny 19. století místo kostela svatého Jakuba Většího (1223), který stál v areálu dnešní radnice.
  • Kostel sv. Mikuláše (chiesa di San Nicolò) na hřbitově, je nejstarším kostelem v Predazzu (konec 15. století).
  • Kostel Santa Maria della Neve se nachází v místní části Bellamonte.

Civilní stavby:

  • Radnice na hlavním náměstí.
  • Casa della Regola Feudale (starobylý palác Maultasch), rekonstrukce v roce 2008.
Image
Desmontegada de le Vache se koná začátkem října.

Tradiční události

[editovat | editovat zdroj]

V průběhu roku se zde koná řada tradičních událostí:

  • Catanaoc 'n festa: historická slavnost a gastronomický festival, který se každoročně koná ve staré čtvrti v centru obce.
  • Mercato di San Giacomo (Trh svatého Jakuba): tradiční výroční trh patrona obce, který koná 25. července. Od roku 2011 se na přání nové městské správy trh vrátil do centra.
  • Desmontegada de le Vache: první víkend v říjnu se krávy a veškerý dobytek, vyparáděný do svátečního, vrací do města z letních pastvin v horských chatách společně s pastýři.
  • Fuochi di San Martino (Oheň sv. Martina): starodávná tradice, která se každoročně koná 11. listopadu. Na svazích obklopujících pět čtvrtí obce se zapalují velké ohně, následuje průvod rolníků po ulicích obce.
Image
Predazzo: panorama z Maso delle Coste.

Skokanský areál

[editovat | editovat zdroj]
Image
Můstky K95 a K120.
Podrobnější informace naleznete v článku Giuseppe Dal Ben skokanský areál.

V areálu zdejších skokanských můstků (v italštině Stadio del salto Giuseppe Dal Ben) se opakovaně konaly závody ve skocích na lyžích a skokanská část severské kombinace v rámci Mistrovství světa v klasickém lyžování a to Mistrovství světa 1991, Mistrovství světa 2003 a Mistrovství světa 2013.[12] Dále skoky na lyžích během Univerziády (Světové studentské hry) v roce 2013 a pravidelně se zde koná závod v rámci Světového poháru ve skocích. Zdejší areál byl také vybrán pro tyto sportovní disciplíny během Zimních olympijských her 2026.

První skokanské můstky v této oblasti, ale v jiné lokalitě (mezi Predazzo a San Martino di Castrozza) byly postaveny v polovině 30. let 20. století. Současný areál v údolí řeky Avisio (přibližně jeden kilometr od centra obce) byl otevřen v roce 1989. V letech 2016 a 2019 se uskutečnily rekonstrukce menších můstků. V areálu se nachází velký skokanský můstek K120, střední skokanský můstek K95 a další menší můstky pro trénink nebo mládež, zázemí pro sportovce, rozhodčí, novináře a diváky. Můstky jsou pokryty keramickým materiálem a dopadové plochy plastem, což umožňuje funkčnost i mimo zimní sezónu. Osvětlovací systém dovoluje také pořádání soutěží v noci. Od podzimu 2022 proběhla rozsáhlá modernizace zařízení a vybavení včetně nové věže pro rozhodčí a lepšího systému pro umělé zasněžování.

Marcialonga

[editovat | editovat zdroj]

Územím obce Predazzo vede též trasa závodu Marcialonga. Tento dálkový lyžařský běh (70 km) vznikl v roce 1971, od roku 1978 je součást série Worldloppet. Trať vede z Moeny do Canazei, poté se vrací zpět do Moeny, přes Predazzo (prochází mimo jiné výše popsaných skokanským areálem) na Castello-Molina di Fiemme a do cíle v Cavalese.[13]

  • Ivo Pertile (* 1971): italský skokan na lyžích (závodil mezi roky 1986 až 1996) se narodil v této obci.

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Predazzo na anglické Wikipedii.
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Predazzo na italské Wikipedii.

  1. Superficie di Comuni Province e Regioni italiane al 9 ottobre 2011. Italský národní statistický institut. Dostupné online. [cit. 2019-03-16].
  2. Dostupné online.
  3. FENDRICH, Howard. The Milan Cortina Olympics’ opening ceremony begins with Italian icons and Mariah Carey singing [online]. 2026-02-06 [cit. 2026-02-06]. Dostupné online. (anglicky)
  4. MAREŠOVÁ, Alžběta. Olympiáda je zahájena. Oheň vzplál v Miláně a Cortině, zapálily ho tři legendy [online]. iDnes.cz, rev. 2026-02-06 23:49 [cit. 2026-02-08]. Dostupné online.
  5. Comuni-Italiani.it: Informazioni, CAP e dati utili [online]. [comuni-italiani.it Dostupné online]. (italština)
  6. Clima Predazzo (Italia) [online]. Dostupné online. (italština)
  7. UNESCO: World Heritage Convention. The Dolomites [online]. UNESCO, 2009 [cit. 2026-02-10]. Dostupné online. (anglicky)
  8. VAROTTO, Mauro. Montagne del Novecento. Il volto della modernità nelle Alpi e Prealpi venete. Verona: Cierre gruppo editoriale, 2019. ISBN 978-8883148606. S. 114. (italsky)
  9. Geotrail Dos Capel: là dove c’era il mare (GeoTrail Dòs Capèl: tam kde kdysi bývalo moře) [online]. 2021-04-05 [cit. 2026-02-10]. Dostupné online. (italština)
  10. La Scuola Alpina della Guardia di Finanza a Predazzo [online]. [cit. 2026-02-10]. Dostupné online. (italština)
  11. 1 2 Atleti della Scuola Alpina della Guardia di Finanza a Predazzo [online]. [cit. 2026-02-10]. Dostupné online. (italština)
  12. Ski Jumping Stadium [online]. [cit. 2013-02-22]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2011-11-26.
  13. Marcialonga [online]. Worldloppet [cit. 2026-02-08]. Dostupné online. (angličtina)

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]