Roseau
| Roseau | |
|---|---|
 | |
| Poloha | |
| Souřadnice | 15°18′ s. š., 61°23′ z. d. |
| Nadmořská výška | 43 m n. m. |
| Časové pásmo | UTC−04:00 |
| Stát |  Dominika |
  Roseau | |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Rozloha | 5,40 km² |
| Počet obyvatel | 16 571 (2025)[1] |
| Hustota zalidnění | 3 068,7 obyv./km² |
| Správa | |
| Starosta | Sandra Irmine Royerová (od 2023) |
| Telefonní předvolba | 767 |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Roseau je hlavní a zároveň největší město státu Dominika. Rozkládá se na pobřeží Karibského moře kolem ústí řeky, která se rovněž jmenuje Roseau.
Historie
[editovat | editovat zdroj]Ostrov Dominika objevil Kryštof Kolumbus 3. listopadu 1493. Španělé ho ale nemohli kolonizovat, protože původní obyvatelstvo (Indiáni Karibové) své území bránili. Roku 1635 se na ostrově usadili francouzští misionáři. O ostrov s Francií bojovala Velká Británie. Nakonec se stal britskou kolonií, na základě pařížského míru na konci sedmileté války. Britové založili parlament zastupující pouze bílé obyvatele. Francouzi na ostrov dále útočili; pařížský mír z roku 1783 (mírová smlouva mezi USA a Velkou Británií) potvrdila nadvládu Britů, přesto Francie ještě několikrát neúspěšně zaútočila mezi lety 1795 a 1805, při posledním útoku vypálili dnešní Roseau, tehdejší Clarence Town.[2]
V roce 1831 (po zrušení otroctví) získali práva i obyvatelé a přistěhovalci, kteří neměli evropský původ. Od roku 1871 byl ostrov součástí kolonie Závětrné ostrovy, roku 1940 patřil pod Návětrné ostrovy. Roku 1956 se Dominika stala opět oddělenou kolonií, v letech 1958 až 1962 byla členem Západoindické federace, pak opět samostatnou kolonií a v roce 1967 se jí podařilo získat vnitřní samosprávu.[2] 3. listopadu 1978 vyhlásila Dominika samostatnost a Roseau se stalo jejím hlavním městem.
Současnost
[editovat | editovat zdroj]Mezi významnější dochované památky patří římskokatolická katedrála z roku 1854,[2] Biskupský palác a anglikánský kostel Svatého Jiří, dále zaujme například Vládní palác, muzeum Victoria Memorial a botanická zahrada.
Poblíž města se nachází vodopády a termální prameny, známé je jezero Boiling Lake.
Největší ekonomický význam má export, vyváží se tropické plodiny jako banány, citrusy, vonný olej a různé druhy koření.[2] Nezanedbatelný podíl má i cestovní ruch.
Podnebí
[editovat | editovat zdroj]Ve městě celoročně panují vysoké teploty, v lednu se přes den vyšplhají v průměru na 25 °C, v červenci až na 28 °C. Nejvíce srážek (300 mm) spadne v říjnu, lednový průměr je 140 mm a červencový 275 mm.[2]
Obyvatelstvo
[editovat | editovat zdroj]V roce 1900 město obývalo asi 5 000 lidí. Další vývoj počtu obyvatel ukazuje tabulka[2] (některé údaje započítávají celou aglomeraci):
| Rok | 1970 | 1978 | 1981 | 1991 |
|---|---|---|---|---|
| Počet obyvatel | 12 000 | 20 000 | 8 300 | 16 534 |
Reference
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Obrázky, zvuky či videa k tématu Roseau na Wikimedia Commons
