Přeskočit na obsah

Saubraz

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Saubraz
Saubraz – znak
Znak
Saubraz – vlajka
Vlajka
Poloha
Souřadnice
Nadmořská výška687 m n. m.
Časové pásmoEurope/Zurich
StátŠvýcarskoŠvýcarsko Švýcarsko
KantonVaud
OkresMorges
Saubraz
Image
Saubraz
Saubraz, Švýcarsko
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha3,71 km²[1]
Počet obyvatel418 (2018)[2]
Hustota zalidnění112,7 obyv./km²
Správa
StarostaDaniel Barbezat (do 2021)
Oficiální webwww.saubraz.ch
Telefonní předvolba021
PSČ1189
Označení vozidelVD
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Saubraz je obec na jihozápadě Švýcarska, v okrese Morges v kantonu Vaud. Žije zde 418[2] obyvatel.

Saubraz leží v nadmořské výšce 687 m, vzdušnou čarou 13 km západně od okresního města Morges. Zemědělská vesnice se rozkládá na náhorní plošině na úpatí Jury mezi údolími potoků Saubrette na jihu a Toleure na severu.

Rozloha obecního katastru o velikosti 3,7 km² zahrnuje část podhůří Jury. Potok Saubrette a jeho levý přítok Toleure odvádějí vodu z území na východ do řeky Aubonne. Severní hranici tvoří Toleure. Mezi oběma potoky se nachází náhorní plošina Saubraz, která směrem na severozápad postupně stoupá k Juře. Na východním úpatí Mont Chaubert se nachází nejvyšší bod Saubraz s nadmořskou výškou 810 m. Jižně od Saubrette sahá obecní území na plošinu Ursins s lesním územím Bois des Ursins. Z obecní plochy připadalo v roce 1997 7 % na zastavěnou plochu, 44 % na lesy a křoviny, 48 % na zemědělství a něco méně než 1 % bylo neproduktivní půdy.

K Saubraz patří také několik samostatných statků. Sousedními obcemi jsou na jihu a západě Gimel, na jihovýchodě Aubonne a na severu a severovýchodě Bière.

První písemná zmínka o místě pochází z roku 1237 pod názvy Sabrun a Salbrum, v roce 1251 se objevilo označení Saubra.[3] Osada vznikla kolem kostela, který patřil premonstrátskému opatství Lac-de-Joux (v L’Abbaye) a roku 1251 vyhořel. Později připadl Saubraz pánům z Aubonne. Od dobytí Vaudu Bernem v roce 1536 sdílel Saubraz osudy Aubonne a roku 1701 připadl pod správu panství Aubonne. Po pádu Staré konfederace patřila obec v letech 1798–1803 v období helvétského soustátí ke kantonu Léman, který následně s nabytím platnosti mediační ústavy zanikl a byl začleněn do kantonu Vaud. V roce 1798 byla obec přidělena k okresu Aubonne.[3]

Kaple postavená na ruinách středověkého kostela byla roku 1899 při stavbě školní budovy zbořena. Církevně patří Saubraz k farnosti Gimel.

Obyvatelstvo

[editovat | editovat zdroj]
Vývoj počtu obyvatel[3]
Rok1850190019101930195019601970198019902000
Počet obyvatel290267231235198170157210206198

Z celkového počtu obyvatel je 90,4 % francouzsky mluvících, 4,6 % německy mluvících a 3,5 % portugalsky mluvících (stav v roce 2000).

Hospodářství

[editovat | editovat zdroj]

Saubraz byl až do druhé poloviny 20. století převážně zemědělskou vesnicí. Zemědělství hraje jako zdroj obživy obyvatelstva důležitou roli dosud, přičemž chov dobytka a mlékařství převažují nad polním hospodářstvím. Další pracovní místa se nacházejí v místních drobných živnostech a v sektoru služeb. Jelikož se vesnice v posledních desetiletích stále více rozvíjela jako rezidenční obec, je mnoho pracujících dojíždějících, kteří pracují v sousedních obcích Gimel a Bière, stejně jako ve větších sídlech podél Ženevského jezera.

Obec leží stranou větších tranzitních silnic, hlavní přístupová cesta vede z Aubonne. Prostřednictvím poštovního autobusu, který jezdí z Gimel přes Bière do L’Isle, je Saubraz napojen na síť veřejné dopravy.

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Saubraz na německé Wikipedii.

  1. Arealstatistik Standard - Gemeinden nach 4 Hauptbereichen. Federální statistický úřad. Dostupné online. [cit. 2019-01-13].
  2. 1 2 Ständige Wohnbevölkerung nach Staatsangehörigkeitskategorie Geschlecht und Gemeinde; Provisorische Jahresergebnisse; 2018. Federální statistický úřad. 9. dubna 2019. Dostupné online. [cit. 2019-04-11].
  3. 1 2 3 HAUSMANN, Germain. Saubraz [online]. Historisches Lexikon der Schweiz, 2009-12-30 [cit. 2025-12-06]. Dostupné online. (německy)

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]