1898

1898
	Doprava;
	1898 v loďstvech; 1898 v dopravě;
	Kultura;
	1898 ve filmu; 1898 v hudbě; 1898 ve fotografii;
	Sport;
	Společnost;
	← 1897 \| 1899 →

2. tisíciletí

◄ 18. stol. • 19. století • 20. stol. ►
◄◄ ◄ 1894 • 1895 • 1896 • 1897 • 1898 • 1899 • 1900 • 1901 • 1902 ► ►►

1898 (MDCCCXCVIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal sobotou.

Události

Česko

12. března – při sesuvu půdy v obci Klapý bylo zničeno 32 domů včetně školy^[1]^[2]
19. května – Při potopení parníku František Josef I. v Praze zahynuli tři lidé.^[3]
9. července – vzniklo Tiskařské družstvo Národně sociální strany, pozdější nakladatelství Melantrich.
13. srpna – Na železniční trati Telč – Kostelec u Jihlavy zahájen pravidelný provoz pro veřejnost.
22. prosince – zprovozněna železniční trať Havlíčkův Brod – Žďár nad Sázavou
31. prosince – obec Nusle u Prahy povýšena císařem Františkem Josefem I. na město
byl předveden na výstavě architektury a inženýrství „Český kinematograf“ Jana Kříženeckého
byl rozebrán pražský most císaře Františka I. přes Vltavu

Předlitavsko

5. března – nastupuje vláda Franze Thuna (do 2. října 1899)

Svět

12. února – anglický obchodník Henry Lindfield se stal prvním řidičem, který zahynul při dopravní nehodě.^[4]
15. února – potopení americké válečné lodi USS Maine (ACR-1) v havanském přístavu
7 – 9. května – při nepokojích v Miláně zahynulo 118–400 lidí^[5]
9. června – Čína na 99 let pronajala Hongkong Velké Británii
12. června – Filipíny vyhlásily nezávislost
4. července – 565 lidí zahynulo při potopení francouzské lodi La Bourgogne u Kanady
10. září – italský anarchista Luigi Lucheni zavraždil císařovnu Alžbětu Bavorskou v Ženevě^[6]
10. prosince – Pařížská mírová smlouva – konec španělsko-americké války, Španělsko uznalo ztrátu svých kolonií v Karibiku
- Kuba získala nezávislost, ale do 20. května 1902 byla spravována USA
USA obsadily Havajské ostrovy
Fašodská krize – střet Francie a vítězné Anglie o nadvládu o horní Nil

Probíhající události

1881–1899 – Mahdího povstání

Vědy a umění

Objeveny prvky krypton, neon, xenon (William Ramsay), polonium a radium (Marie Curie-Skłodowská)
na Niagarských vodopádech byla uvedena do provozu první velká vodní elektrárna

Knihy

Narození

Česko

1. ledna – Viktor Ullmann, hudební skladatel, pianista a dirigent († 17. října 1944)
12. ledna – Gustav Haloun, sinolog († 24. prosince 1951)
19. ledna – Václav Vích, kameraman († 14. září 1966)
24. ledna – Karl Hermann Frank, sudetoněmecký státní ministr pro Čechy a Moravu († 22. května 1946)
27. ledna
- Karel Štika, malíř a grafik († 23. října 1975)
- Emil Burejsa, hudební skladatel a varhaník († ?)
3. února – František Dobiáš, malíř († 1982)
19. února – Václav Wasserman, filmový herec, režisér a scenárista († 28. ledna 1967)
20. února – Staša Jílovská, novinářka, redaktorka, překladatelka († 8. července 1955)
26. února – Konstantin Biebl, básník († 12. listopadu 1951)
7. března
- Eduard Outrata, ekonom, ministr exilové vlády († 8. června 1958)
- Jan Antonín Baťa, podnikatel a ekonom († 23. srpna 1965)
- Marta Jirásková, sochařka († 6. března 1981)
16. března – Alžběta Birnbaumová, historička umění a spisovatelka († 18. listopadu 1967)
20. března – Evžen Linhart, architekt († 29. prosince 1949)
22. března – Ludmila Macešková, spisovatelka († 3. května 1974)
3. dubna – Petr Den, právník, diplomat, esejista a publicista († 9. září 1970)
4. dubna – Jan Lauda, sochař († 11. března 1959)
19. dubna – Hynek Baťa, koželuh a ředitel Baťových závodů († 1. dubna 1968)
24. dubna – Jaroslav Průcha, herec a režisér († 25. dubna 1963)
28. dubna – František Paul, herec, zpěvák, režisér a hudebník († 8. listopadu 1976)
5. května – Zdeněk Podlipný, herec a režisér († 23. července 1946)
8. května – Bedřich Piskač, malíř († 26. března 1929)
14. května – Alois Wachsman, malíř, scénograf a architekt († 16. května 1942)
17. května – Antonín Modr, hudební vědec a skladatel († 22. dubna 1983)
20. května – František Němec, politik, exilový ministr († 19. března 1963)
21. května – Karel Hába, hudební skladatel, sbormistr a violista († 21. listopadu 1972)
23. května – Bedřich Andres, profesor občanského práva († 23. srpna 1960)
24. května – Meda Valentová, herečka († 12. prosince 1973)
30. května – Čeněk Torn, politik († 15. února 1980)
4. června – Josef Chaloupka, básník a novinář († 24. ledna 1954)
5. června – Ladislav Hosák, historik († 3. listopadu 1972)
11. června – Anton Bruder, grafik a malíř († 17. února 1983)
22. června – Amálie Kutinová, spisovatelka († 30. března 1965)
3. července – Věra Jičínská, malířka († 27. března 1961)
5. července – Metoděj Prajka, lidový muzikant, hudební skladatel a kapelník († 7. února 1962)
12. července – Karel Tihelka, archeolog († 16. července 1973)
7. srpna – Božena Kamenická, lidová léčitelka a bylinkářka († 5. září 1996)
22. srpna – Jaroslav Černý, egyptolog († 29. května 1970)
24. srpna – Marie Moravcová, členka Dobrovolných sester Československého červeného kříže a odbojářka († 17. června 1942)
30. srpna – Vladimír Raffel, spisovatel a psychiatr († 10. února 1967)
19. září – Antonín Kaliba, reprezentační fotbalový brankář († 3. října 1936)
24. září – Zdeněk Kolářský, houslista a houslový pedagog († 24. prosince 1989)
5. října – Karel Stránský, právník a sokolský funkcionář († 14. dubna 1978)
10. října – Ferenc Szedlacsek, fotbalový reprezentant († 14. listopadu 1973)
18. října – Bedřich Spáčil, profesor finančního práva a politik († 24. července 1974)
21. října – Bolek Prchal, herec († 19. září 1949)
22. října – Bedřich Šupčík, sportovní gymnasta, první československý olympijský vítěz († 11. července 1957)
25. října – Karel Anton, herec, scenárista, režisér a producent († 12. dubna 1979)
28. října – František Běhounek, fyzik a spisovatel († 1. ledna 1973)
30. října – Jiří Haussmann, spisovatel († 7. ledna 1923)
3. listopadu – Karel Mareš, první velitel 311. československé bombardovací perutě RAF († 18. června 1960)
15. listopadu
- Vojtěch Vanický, architekt († 31. srpna 1983)
- František Čůta, analytický chemik († 15. března 1986)
22. listopadu – Miroslav Josef Krňanský, filmový režisér, kameraman, scenárista i herec († 20. srpna 1961)
25. listopadu – Jan Černohorský, právník, šermíř a olympionik († 1. listopadu 1976)
26. listopadu – Josef Jirsík, zoolog a ornitolog († 30. prosince 1956)
1. prosince – Jan Plichta, violista, dirigent, hudební pedagog a trampský písničkář († 24. října 1969)
8. prosince – František Hradil, hudební skladatel, kritik, pedagog a publicista († 29. srpna 1980)
11. prosince – František Škvor, dirigent a hudební skladatel († 21. května 1970)
19. prosince – Otakar Mrkvička, malíř, ilustrátor a karikaturista († 20. listopadu 1957)
21. prosince – Jan Plesl, politik, oběť komunismu († 21. srpna 1953)
25. prosince – Jaroslav Fragner, architekt a malíř († 3. ledna 1967)
29. prosince – Jan Čarek, spisovatel († 27. března 1966)
31. prosince – Pavel Strádal, popularizátor vědy, spisovatel a amatérský fotograf († 11. dubna 1971)

Svět

2. ledna
- Franz Büchner, německý stíhací pilot († 18. března 1920)
- Roald Larsen, norský rychlobruslař († 28. července 1959)
3. ledna – Luis Carlos Prestes, generální tajemník Brazilské komunistické strany († 7. března 1990)
9. ledna – Karl Anton Rohan, rakouský politický spisovatel a publicista († 17. března 1975)
13. ledna – El'azar Menachem Man Šach, jeden z vůdčích charedi rabínů († 2. listopadu 2001)
18. ledna – Jovan Kršić, bosenský literární kritik, kulturní historik a překladatel († 24. července 1941)
21. ledna
- Ahmad Šáh, perský šáh z rodu Kádžárovců († 27. února 1930)
- Rudolph Maté, polský filmový režisér a kameraman († 27. října 1964)
23. ledna – Sergej Michajlovič Ejzenštejn, ruský režisér († 11. února 1948)
25. ledna – Joachim Wach, německý religionista, orientalista a historik náboženství († 27. srpna 1955)
3. února – Alvar Aalto, finský architekt († 11. května 1976)
10. února
- Bertolt Brecht, německý dramatik, divadelní teoretik a režisér († 14. srpna 1956)
- Joseph Kessel, francouzský novinář a spisovatel († 23. července 1979)
11. února – Leó Szilárd, americký fyzik maďarského původu († 30. května 1964)
14. února
- Aksel Fredrik Airo, finský generál († 9. května 1985)
- Fritz Zwicky, americký astronom († 8. února 1974)
15. února
- Totò, italský komik a zpěvák († 15. dubna 1967)
- Allen Woodring, americký sprinter, olympijský vítěz v běhu na 200 metrů z roku 1920 († 15. listopadu 1982)
18. února – Enzo Ferrari, italský automobilový závodník, zakladatel automobilky Ferrari († 14. srpna 1988)
20. února – Christian ze Schaumburg-Lippe, německý princ a šlechtic († 13. července 1974)
24. února – Alois Podhajsky, rakouský olympijský medailista v drezuře († 23. května 1973)
27. února – Şehzade Ömer Faruk, osmanský princ a syn sultána Abdulmecida II. († 28. března 1969)
28. února
- Hugh O'Flaherty, irský kněz, vatikánský diplomat a bojovník proti nacismu († 30. října 1963)
- Zeid bin Husajn, irácký princ z arabské dynastie Hášimovců († 18. října 1970)
3. března
- Emil Artin, rakouský matematik († 20. prosince 1962)
- Aenne Biermann, německá fotografka († 14. ledna 1933)
4. března – Georges Dumézil, francouzský lingvista a religionista (†11. října 1986)
4. března – Hans Krebs, Generál pěchoty a náčelník štábu OKH († 2. května 1945)
5. března
- Sung Mej-ling, čínská politička, manželka generalissima Čankajška († 23. října 2003)
- Čou En-laj, premiér ČLR a jeden z nejvěrnějších společníků Mao Ce-tunga († 8. ledna 1976)
10. března – Wavell Wakefield, anglický ragbista († 12. srpna 1983)
14. března – Karl Burk, generál Waffen-SS († 23. září 1963)
6. března – Magnus Goodman, kanadský hokejista, člen hokejové síně slávy († 18. července 1991)
22. března – Juan Di Sandro, italsko-argentinský reportážní fotograf († 22. června 1988)
1. dubna – William James Sidis, americký matematický a jazykový génius († 17. července 1944)
3. dubna
- Michel de Ghelderode, belgický spisovatel († 1. dubna 1962)
- Nikola Šuhaj, podkarpatský zbojník († 16. srpna 1921)
4. dubna – Július Tatár, slovenský filatelista, fotograf a amatérský entomolog († 23. března 1987)
8. dubna
- Terezie Neumannová, katolická mystička († 18. září 1962)
- Achille Van Acker, premiér Belgie († 10. června 1975)
9. dubna – Paul Robeson, americký herec, sportovec, zpěvák a spisovatel († 23. ledna 1976)
21. duben – Eero Lehtonen, finský olympijský vítěz v pětiboji († 9. listopadu 1959)
24. dubna – André Charlet, francouzský hokejový brankář, zlato na ME 1924 († 24. listopadu 1930)
26. dubna – Vicente Aleixandre, španělský básník († 14. prosince 1984)
30. dubna – Johan Richthoff, švédský zápasník, zlato na OH 1924 († 1. října 1983)
1. května – Władysław Goral, biskup lublinský, katolický blahoslavený († duben 1945)
3. května – Golda Meirová, ministerská předsedkyně Izraele († 8. prosince 1978)
5. května – Blind Willie McTell, americký bluesový zpěvák, kytarista, skladatel a kazatel († 19. srpna 1959)
6. května – Konrad Henlein, sudetoněmecký politik a vůdce separatistického hnutí († 10. května 1945)
8. května – Aloysius Stepinac, chorvatský kardinál, arcibiskup Záhřebu († 10. února 1960)
9. května – Julius Evola, italský filosof a spisovatel († 11. června 1974)
10. května
- Georg Johansson-Brandius, švédský hokejista († 20. dubna 1964)
- Ada Blackjack, inuitka, která dva roky žila jako trosečnice na neobydleném Wrangelově ostrově († 29. března 1983)
13. května – Babe Dye, kanadský hokejista, člen hokejové síně slávy († 3. ledna 1962)
16. května
- Ľudovít Jakubóczy, slovenský herec († 1. května 1954)
- Tamara de Lempicka, polská malířka († 18. března 1980)
23. května – Scott O'Dell, americký spisovatel († 15. října 1989)
25. května – Gustav Regler, německý spisovatel a novinář († 14. ledna 1963)
27. května – Alberto Hemsi, sefardský hudební skladatel a muzikolog († 8. října 1975)
31. května – Norman Vincent Peale, americký protestantský kazatel a spisovatel († 24. prosince 1993)
5. června – Federico García Lorca, španělský básník a dramatik († 19. srpna 1936)
6. června – Walter Abel, americký herec († 26. března 1987)
9. června
- Luigi Fagioli, italský pilot Formule 1 († 20. června 1952)
- Curzio Malaparte, italský spisovatel a novinář († 19. července 1957)
10. června – Marie Augusta Anhaltská, dcera vévody Eduarda Anhaltského († 22. května 1983)
14. června – Silvestr Braito, katolický kněz, teolog, básník, publicista a překladatel († 25. září 1962)
17. června – M. C. Escher, nizozemský výtvarník († 27. března 1972)
18. června – Moše Štekelis, izraelský archeolog († 14. března 1967)
19. června – Helen Grace Carlisle, americká spisovatelka († duben 1968)
22. června – Erich Maria Remarque, německý spisovatel († 25. září 1970)
24. června – Pia Leśniewska, 2. generální představená Kongregace sester uršulinek Srdce Ježíše Umírajícího († 1. července 1993)
26. června
- Big Bill Broonzy, americký bluesový zpěvák, kytarista a skladatel († 15. srpna 1958)
- Willy Messerschmitt, německý letecký konstruktér († 15. září 1978)
27. června – Tibor Harsányi, maďarsko-francouzský hudební skladatel († 19. září 1954)
30. června – Friedl Dicker-Brandeisová, rakouská výtvarnice († 9. října 1944)
10. července – Heinrich Jöckel, velitel věznice Malá pevnost Terezín († 26. října 1946)
13. července – Julius Schreck, první velitel SS († 16. května 1936)
14. července – Harry Watson, kanadský hokejista, zlato na OH 1924 († 11. září 1957)
17. července – Berenice Abbottová, americká fotografka († 9. prosince 1991)
19. července
- Etienne Decroux, francouzský herec a mim († 12. března 1991)
- Herbert Marcuse, americký filosof a sociolog († 29. července 1979)
20. července – Leopold Infeld, polský teoretický fyzik († 15. ledna 1968)
22. července – Alexander Calder, americký sochař a výtvarník († 11. listopadu 1976)
23. července – František Komzala, slovenský a československý politik († 9. července 1980)
26. července – Frank Sullivan, kanadský hokejista, zlato na OH 1928 († 8. ledna 1989)
29. července – Isidor Isaac Rabi, americký fyzik, Nobelova cena za fyziku 1944 († 11. ledna 1988)
30. července – Henry Moore, anglický sochař († 31. srpna 1986)
2. srpna – Karolina Kózka, polská mučednice, blahoslavená († 18. listopadu 1914)
5. srpna – Piero Sraffa, italský ekonom († 3. září 1983)
11. srpna
- Peter Mohr Dam, faerský premiér († 8. listopadu 1968)
- Karolina Lanckorońska, polská historička umění, odbojářka († 25. srpna 2002)
13. srpna – Jean Borotra, francouzský tenista († 17. června 1994)
14. srpna – Ernst Kyburz, švýcarský zápasník, zlato na OH 1928 († 16. října 1983)
15. srpna – Hans Feibusch, německý malíř a sochař († 18. července 1998)
17. srpna – Matvěj Vasiljevič Zacharov, sovětský generál († 31. ledna 1972)
20. srpna – Julius Schaub, pobočník Adolfa Hitlera, zakladatel SS († 27. prosince 1967)
22. srpna
- Frank Loomis, americký olympijský vítěz v běhu na 400 metrů překážek z roku 1920 († 4. dubna 1971)
- Dmitrij Medvěděv, ruský partyzánský velitel a spisovatel († 14. prosince 1954)
- Henryk Łowmiański, polský historik († 4. září 1984)
- Alexander Calder, americký sochař a výtvarník († 11. listopadu 1976)
30. srpna – Shirley Boothová, americká herečka († 16. října 1992)
2. září – Alfons Gorbach, kancléř Rakouska v letech 1961–1964 († 31. července 1972)
9. září – Arkadij Šajchet, sovětský novinářský fotograf († 18. listopadu 1959)
12. září
- Hermann Höfle, německý generál, velitel vojsk potlačujících Slovenské národní povstání († 9. prosince 1947)
- Ben Shahn, americký novinářský fotograf († 14. března 1969)
16. září – Chajim Hazaz, izraelský spisovatel († 24. března 1973)
17. září – Trofim Lysenko, sovětský agronom († 20. listopadu 1976)
19. září – Giuseppe Saragat, 5. prezident Itálie († 11. června 1988)
22. září – Robert Gordon Wasson, americký spisovatel, bankéř a amatérský biolog († 23. prosince 1986)
23. září – Jadwiga Smosarska, polská divadelní a filmová herečka († 1. listopadu 1971)
24. září – Howard Walter Florey, australský farmakolog, Nobelova cena za fyziologii a medicínu 1945 († 21. února 1968)
26. září
- George Gershwin, americký hudební skladatel († 11. července 1937)
- Leonard Read, americký ekonom († 14. května 1983)
- Karina Bell, dánská herečka. († 5. června 1979)
29. září – Fjodor Isidorovič Kuzněcov, sovětský vojevůdce († 22. března 1961)
5. října – Nachum Gutman, izraelský malíř, sochař, spisovatel († 28. listopadu 1980)
10. října
- Marie Pierre Kœnig, francouzský generál († 2. září 1970)
- Eugen Wüster, rakouský jazykovědec († 29. března 1977)
15. října – Boughera El Ouafi, alžírský maratonec, olympijský vítěz z roku 1928 († 18. října 1959)
19. října – Mieczysław Szczuka, polský avantgardní umělec († 13. srpna 1927)
21. října
- Paul Brunton, britský filosof, mystik, a cestovatel († 27. července 1981)
- Eduard Pütsep, estonský zápasník, zlato na OH 1924 († 22. srpna 1960)
22. října
- Dámaso Alonso, španělský básník († 24. ledna 1990)
- Marcel Mihalovici, rumunsko-francouzský hudební skladatel († 12. srpna 1985)
23. října – Werner Scholz, německý malíř († 5. září 1982)
9. listopadu – Owen Barfield, britský jazykovědec, filosof a spisovatel († 14. prosince 1997)
11. listopadu – René Clair, francouzský filmový režisér a spisovatel († 15. března 1981)
12. listopadu – Leon Štukelj, jugoslávský gymnasta, zlatý olympionik († 8. listopadu 1999)
18. listopadu – Joris Ivens, nizozemský režisér († 28. července 1989)
20. listopadu
- Wiktor Niemczyk, polský evangelický teolog († 18. listopadu 1980)
- Hasso von Wedel, nacistický generál († 3. ledna 1961)
- Richmond Landon, americký olympijský vítěz ve skoku do výšky 1920 († 13. června 1971)
21. listopadu – René Magritte, belgický malíř († 15. srpna 1967)
23. listopadu – Rodion Jakovlevič Malinovskij, maršál Sovětského svazu († 31. března 1967)
24. listopadu – Liou Šao-čchi, čínský komunistický politik († 12. listopadu 1969)
25. listopadu – Štefan Haščík, československý politik a ministr obrany Slovenského státu († 1985)
26. listopadu
- Héctor Scarone, uruguayský fotbalista († 4. dubna 1967)
- Karl Ziegler, německý chemik, Nobelova cena za chemii 1963 († 12. srpna 1973)
28. listopadu
- John Wishart, skotský matematik a zemědělský statistik († 14. července 1956)
- Walther von Hünersdorff, německý generál wehrmachtu († 17. července 1943)
29. listopadu – Clive Staples Lewis, irský spisovatel († 22. listopadu 1963)
3. prosince – Fritz Steuben, německý spisovatel († 4. června 1981)
6. prosince
- Alfred Eisenstaedt, americký fotograf († 24. srpna 1995)
- Gunnar Myrdal, švédský ekonom a politik († 17. května 1987)
11. prosince – Wilhelm Keilhaus, nacistický generál († 10. ledna 1977)
14. prosince – Alexander Langsdorff, německý archeolog a vůdce SS († 15. března 1946)
16. prosince – Ján Smrek, slovenský básník († 8. prosince 1982)
28. prosince – Carl-Gustav Arvid Rossby, americký meteorolog († 19. srpna 1957)
31. prosince
- István Dobi, předseda vlády a prezident Maďarska († 24. listopadu 1968)
- Elijahu Dobkin, vůdčí osoba hnutí dělnického sionismu († 26. října 1976)
- Nikolaj Dmitrijevič Jakovlev, sovětský vojevůdce, maršál dělostřelectva († 9. května 1972)
- Zalman Šragaj, izraelský politik a starosta Jeruzaléma († 2. září 1995)
? – Digby George Gerahty, anglický spisovatel († 1981)

Úmrtí

Česko

2. ledna – Marie Bittnerová, herečka (* 10. února 1854)
4. ledna – František Pivoda, hudební pedagog a kritik (* 19. října 1824)
22. ledna – Wilhelm Mayer, právník, hudební skladatel a pedagog (* 10. června 1831)
4. února – Emanuel Pötting-Persing, šlechtic, katolický kněz, mecenáš (* 25. října 1819)
20. února – Ferdinand Kocourek, spoluautor české poštovní terminologie (* 15. října 1848)
24. února – Antonín Váňa, překladatel z francouzštiny (* 29. června 1868)
25. února – Eduard Hořovský, báňský odborník (* 22. října 1831)
15. března – Václav Kosmák, novinář a spisovatel (* 5. září 1843)
16. března – Josef Lev, operní pěvec, skladatel a pedagog (* 1. května 1832)
19. března – Hugo Toman, právník a historik (* 20. října 1838)
2. dubna – Adam Walach, slezský komunální politik a činovník evangelické církve (* 28. března 1835)
23. dubna – Josef Theumer, poslanec Českého zemského sněmu a Říšské rady (* 18. října 1823)
8. května – Gustav Wiedersperg, šlechtic a politik (* 10. března 1839)
15. května – Martin Kolář, pedagog, historik a heraldik (* 18. června 1836)
15. června – Karel Hlaváček, básník a výtvarník (* 24. srpna 1874)
3. července – Josef Dittrich, lékárník a politik (* 24. července 1818)
14. července – Emanuel Kovář, lingvista a etnograf (* 12. ledna 1861)
28. července – Leopold von Dittel, rakouský lékař moravského původu (* 29. května 1815)
25. srpna – František rytíř Stejskal, policejní prezident ve Vídni a v Praze (* 20. října 1829)
6. září – Jan Vašatý, politik (* 10. srpna 1836)
7. listopadu – Josef Baudiš, pedagog, matematik a fyzik (* 13. března 1825)
20. listopadu – Anton Tausche, zemědělský odborník a politik německé národnosti (* 27. července 1838)
1. prosince – Luděk Marold, malíř (* 7. srpna 1865)
19. prosince – Vilemína Josefina z Auerspergu, šlechtična a česká vlastenka (* 16. července 1826)
20. prosince – František Kytka, knihkupec a nakladatel (* 13. května 1845)
29. prosince – František Steiner, poslanec Českého zemského sněmu (* 19. května 1819)

Svět

14. ledna – Lewis Carroll, anglický spisovatel a matematik (* 27. ledna 1832)
30. ledna – Jules Péan, francouzský chirurg (* 29. listopadu 1830)
7. února – Adolfo Farsari, italský fotograf (* 11. února 1841)
13. února – Gustav Kálnoky, ministr zahraničí Rakouska-Uherska (* 28. prosince 1832)
25. února – Francis Frith, anglický krajinářský fotograf (* 31. října 1822)
7. března – Timoleon Filimon, řecký novinář, politik, intelektuál (* ? 1833)
10. března – George Müller, zakladatel sítě sirotčinců v Anglii (* 27. září 1805)
12. března – Johann Jakob Balmer, švýcarský matematik a fyzik (* 1. května 1825)
15. března – Henry Bessemer, anglický vynálezce (* 19. ledna 1813)
16. března – Aubrey Beardsley, anglický secesní kreslíř a ilustrátor (* 21. srpna 1872)
20. března – Ivan Ivanovič Šiškin, ruský malíř a grafik (* 25. ledna 1832)
31. března – Eleanor Marxová, marxistická spisovatelka, dcera Karla Marxe (* 16. ledna 1855)
1. dubna – Celso Golmayo y Zúpide, kubánský šachový mistr (* 24. dubna 1820)
7. dubna – Georg Dragendorff, německý chemik a profesor farmacie (* 8. dubna 1836)
10. dubna – Charles Yriarte, francouzský spisovatel a novinář (* 5. prosince 1823)
18. dubna – Gustave Moreau, francouzský malíř (* 6. dubna 1826)
21. dubna – Louis Théodore Gouvy, francouzský romantický skladatel (* 3. června 1819)
19. května – William Gladstone, britský premiér (* 29. prosince 1809)
24. května – Leopold Habsbursko-Lotrinský, rakouský arcivévoda, vnuk Leopolda II. (* 6. června 1823)
10. června – Tuone Udaina, poslední mluvčí dalmatštiny (* 1821)
25. června – Ferdinand Julius Cohn, německý biolog (* 24. leden 1828)
1. července – Siegfried Marcus, německý vynálezce a automobilový průkopník (* 18. září 1831)
9. července – Siegmund Conrad von Eybesfeld, předlitavský státní úředník a politik (* 11. srpna 1821)
28. července – Leopold von Dittel, rakouský lékař moravského původu, zakladatel urologie (* 29. května 1815)
29. července – John Alexander Reina Newlands, anglický analytický chemik (* 26. listopadu 1837)
30. července – Otto von Bismarck, německý kancléř (* 1815)
31. července – Alexander Moody-Stuart, skotský teolog (* 15. června 1809)
3. srpna – Charles Garnier, francouzský architekt (* 6. listopadu 1825)
8. srpna – Eugène Boudin, francouzský malíř (* 12. července 1824)
17. srpna – Carl Zeller, rakouský operetní skladatel (* 19. června 1842)
23. srpna – Félicien Rops, belgický malíř, litograf a karikaturista (* 7. července 1833)
30. srpna – Alan Rotherham, anglický ragbista (* 31. července 1862)
9. září – Stéphane Mallarmé, francouzský básník (* 18. března 1842)
10. září – Alžběta Bavorská (Sisi), bavorská princezna a po sňatku s Františkem Josefem rakouská císařovna (* 24. prosince 1837)
18. září – Émile Mayade, francouzský automobilový závodník (* 21. srpna 1853)
19. září – Albert Fernique, francouzský fotograf (* 30. června 1841)
20. září – Theodor Fontane, německý spisovatel (* 30. prosince 1819)
25. září – Louis Laurent Gabriel de Mortillet, francouzský geolog, paleontolog a archeolog (* 29. srpna 1821)
29. září – Luisa Hesensko-Kasselská, dánská královna (* 7. září 1817)
30. září – James Edward Tierney Aitchison, anglický lékař a botanik (* 28. října 1836)
6. října – Wilhelm Emil Fein, německý vynálezce (* 16. ledna 1842)
16. října – Louis Gallet, francouzský dramatik, libretista a spisovatel (* 14. února 1835)
24. října – Pierre Puvis de Chavannes, francouzský malíř (* 14. prosince 1824)
17. listopadu – Achille Costa, italský entomolog (* 10. srpna 1823)
26. listopadu – Hayranidil Kadınefendi, konkubína osmanského sultána Abdulazize (* 2. listopadu 1846)
28. listopadu – Conrad Ferdinand Meyer, švýcarský spisovatel a básník (* 11. října 1825)
29. listopadu – George Webb Medley, anglický šachový mistr a funkcionář (* 31. července 1826)
3. prosince – Augusta Württemberská, sasko-výmarsko-eisenašská princezna (* 4. října 1826)
6. prosince – Kateřina Frederika Württemberská, württemberská princezna (* 24. srpna 1821)
16. prosince – Pavel Treťjakov, ruský mecenáš, první ředitel Treťjakovské galerie (* 27. prosince 1832)
17. prosince
- Ferdinand de Rothschild, rakouský baron, bankéř, sběratel umění a politik (* 17. prosince 1839)
- Hermann Wilhelm Vogel, německý chemik a fotograf (* 26. března 1834)
18. prosince – Frederik Ferdinand Petersen, dánský fotograf (* 9. ledna 1815)
19. prosince – Vilemína Auerspergová, šlechtična z rodu Colloredo-Mansfeld (* 16. července 1826)
24. prosince – Svatý Šarbel Machlúf, kněz, asketa působící na Středním východě (* 8. května 1828)
25. prosince – Georges Rodenbach, belgický spisovatel (* 16. července 1855)
? – Jean de Tinan, francouzský spisovatel a novinář (* 19. ledna 1874)
? – Sergej Lvovič Levickij, ruský portrétní fotograf a vynálezce (* 1819)
? – Andreas Reiser, německý fotograf (* 1840)

Hlavy států

České království – František Josef I.
Papež – Lev XIII.
Království Velké Británie – Viktorie
Francouzská republika – Félix Faure
Uherské království – František Josef I.
Rakouské císařství – František Josef I.
Rusko – Mikuláš II.
Prusko – Vilém II. Pruský
Dánsko – Kristián IX.
Švédsko – Oskar II.
Belgie – Leopold II. Belgický
Nizozemsko – Vilemína
Řecko – Jiří I. Řecký
Španělsko – Alfons XIII. Španělský
Portugalsko – Karel I. Portugalský
Itálie – Umberto I.
Osmanská říše – Abdulhamid II.
USA – William McKinley
Japonsko – Meidži

Odkazy

Reference

↑ Katastrofa pod Hazmburkem. Národní politika. 1898-04-10, roč. 16, čís. 100, s. 2. Dostupné online [cit. 2014-06-21].
↑ Katastrofa pod Hamzburkem. Zlatá Praha. 1898, roč. 15, čís. 23, s. 275–276. Dostupné online [cit. 2014-06-21].
↑ Katastrofa na parníku „František Josef I.“. Národní politika. 1898-05-20, roč. 16, čís. 138. Dostupné online [cit. 2015-06-08].
↑ https://zpravy.aktualne.cz/ekonomika/auto/prvni-smrt-za-volantem-pred-120-lety-zahynul-v-aute-prvni-ri/r~67e7b5b00fd811e880d30cc47ab5f122/
↑ Nepokoje v Itálii. Národní politika. 1898-05-11, roč. 16, čís. 130, s. 2. Dostupné online [cit. 2014-06-21].
↑ Rakouská císařovna zavražděna. Národní politika. 1898-09-11, roč. 16, čís. 250, s. 1. Dostupné online [cit. 2014-06-21].

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu 1898 na Wikimedia Commons

Digitalizované noviny a časopisy z roku 1898:

Lidové noviny – ročník 6 rok 1898
Národní listy – ročník 38 rok 1898
Národní politika – ročník 16 rok 1898
Moravská orlice – ročník 36 rok 1898
Právo lidu – rok 1898
Budivoj (České Budějovice) – ročník 34 rok 1898 (odkaz vede na přehled ročníků)
Časopis Musea království Českého – ročník 72 rok 1898
Lumír – ročník 26 rok 1897–1898 (archiv ÚČL AV ČR)
Světozor – ročník 32 rok 1897–1898 (archiv ÚČL AV ČR)
Čas – ročník 12 rok 1898
Zlatá Praha – ročník 15 rok 1897–1898
Osvěta (red. Václav Vlček) – ročník 28 rok 1898
Říšský zákoník (česká verze) – rok 1898

[1] Katastrofa pod Hazmburkem. Národní politika. 1898-04-10, roč. 16, čís. 100, s. 2. Dostupné online [cit. 2014-06-21].

[2] Katastrofa pod Hamzburkem. Zlatá Praha. 1898, roč. 15, čís. 23, s. 275–276. Dostupné online [cit. 2014-06-21].

[3] Katastrofa na parníku „František Josef I.“. Národní politika. 1898-05-20, roč. 16, čís. 138. Dostupné online [cit. 2015-06-08].

[4] ttps://zpravy.aktualne.cz/ekonomika/auto/prvni-smrt-za-volantem-pred-120-lety-zahynul-v-aute-prvni-ri/r~67e7b5b00fd811e880d30cc47ab5f122/

[5] Nepokoje v Itálii. Národní politika. 1898-05-11, roč. 16, čís. 130, s. 2. Dostupné online [cit. 2014-06-21].

[6] Rakouská císařovna zavražděna. Národní politika. 1898-09-11, roč. 16, čís. 250, s. 1. Dostupné online [cit. 2014-06-21].

[1]

[2]

[3]

[4]

[5]

[6]